BEST - RETENČNÍ NÁDRŽE

Umístění vhodně dimenzované retenční nádrže do systému dešťové kanalizace je nejen ekonomicky a ekologicky vhodné řešení, ale v místech s nevhodnou geologií pro vsakování je jediným možným řešením, jak splnit ustanovení platné legislativy (viz vyhláška MMR ČR č. 501 o obecných požadavcích na využívání území, § 20 odst. 5, písmeno c). Dle ustanovení této vyhlášky je nutno na každém stavebním pozemku, na kterém nelze realizovat vsakovací systémy (jíly nebo skála v podloží), zadržet 20 mm denního úhrnu srážek. Vodu akumulovanou v retenční nádrži je možno využívat jak pro sociální zázemí objektu, tak pro mytí aut či údržbu zeleně.

VÝHODY RETENČNÍCH NÁDRŽÍ Z BETONU:

  • robustní staticky odolná konstrukce retenční nádrže
  • malá hloubka překrytí zeminou a tím zaručený velmi dobrý přístup pro čištění a dezinfekci
  • dlouhá životnost nádrže
  • nízké pořizovací náklady
  • velká variabilita provedení

PROČ AKUMULOVAT V RETENČNÍ NÁDRŽI?

V nepříznivých geologických a pedologických podmínkách, kdy geologická (skalní podloží), hydrogeologická (vysoká hladina podzemní vody) nebo pedologická (jíly) stavba území neumožňuje vsakování přebytečné dešťové vody, je retence jedinou možností, jak uspokojivě vyřešit podmínky stavebního zákona pro zadržení vody (viz uvedená legislativa). Při vhodném řešení může být retence i ekonomicky výhodnou. Cena veřejně distribuované vody bude neustále stoupat a využití akumulované vody ať už pro údržbu zahrady, mytí aut a techniky, či použití (po úpravě) pro praní a splachování WC bude stále více ekonomicky akceptovatelným řešením. Při průměrném srážkovém úhrnu 660 mm za rok a při obvyklé ploše střechy cca 200 m2 bude možno při normovém koeficientu odtoku ze střechy (průměr = 0,95) akumulovat v retenční nádrži cca 120 m3 dešťové vody.

UKÁZKOVÉ SCHÉMA RETENČNÍ NÁDRŽE

PODROBNÉ INFORMACE O JEDNOTLIVÝCH VÝROBCÍCH: